Guimarães – rodiště prvního krále

Na severozápadě Portugalska se v provincii Minho rozkládá město Guimarães, které je považováno za kolébku portugalského národa. Právě zde se totiž narodil první portugalský král Alfons I. Historické jádro města bylo v roce 2001 pro svou jedinečnost zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Guimarães, které je údajně nejstarším městem celého Portugalska, bylo vystavěno uprostřed mírně kopcovité krajiny. V roce 1139 se Afonso Henriques prohlásil králem Alfonsem I. a za své sídelní město si vybral právě Guimarães. I když se hlavní město Portugalska rychle přestěhovalo do Coimbry a sídlo krále do Porta, zůstalo Guimarães už navždy místem zrození národa. Důkazem důležitosti města je charakteristický obrys zdejšího hradu, který se objevuje na portugalském erbu uprostřed státní vlajky.

Centrum města je protkáno úzkými středověkými uličkami, které jsou lemovány obchůdky a kavárnami a přímo vybízejí k příjemné procházce. Nejstarší je ulice Rua de Santa Maria, která je dlážděná kočičími hlavami a ozdobena starými městskými domy zdobenými sochami. Vede z hlavního náměstí Largo da Oliveira kolem paláce Paço dos Duques až ke hradu. Ten je největší turistickou atrakcí města.

Hrad Castelo de Saõ Miguel je tvořen ohromnou čtvercovou hradní věží, která je obklopená osmi menšími věžemi s cimbuřím. Byl vystavěn v 10. století, aby odrážel útoky Maurů a Normanů. O 200 let později se dočkal rozšíření díky iniciativě Jindřicha Burgundského. Právě v tomto hradě se podle pověsti narodil Alfonso I. Křtitelnice, v níž byl pokřtěn je uložena v malé románské kapli São Miguel v západní části hradu. Kaple uvnitř působí tajemně, protože podlahu tvoří namačkané náhrobní kameny prvních portugalských králů a jejich předků.

Palác Paço dos Duques v burgundském stylu nechal v 15. století postavit první vévoda z Bragançy, který byl ovlivněn svými zážitky z cest po Evropě. Ty se poté promítly na vzhledu stavby. Jakmile se rod Bragançů přestěhoval do Vily Viçosa, zůstal palác opuštěn. V roce 1933 byl přestavěn na oficiální rezidenci prezidenta Salazara. V současnosti se uvnitř paláce nachází malé muzeum vystavující přepychové perské koberce, vlámské tapiserie a malby. Strop v hodovní síni byl vytvořen z kaštanového dřeva a připomíná převrácený trup karavely.

Hlavním svatostánkem v Guimarães je kostel Nossa Senhora da Oliveira, který byl pojmenován po olivovníku. Ten roste v jeho okolí od roku 1342 a údajně se z něj lisuje posvátný olej, kterým se v kostele svítí. Původní olivovník ovšem zvadl a v roce 1985 byl vysazen nový. Kostel nechal původně jako klášter vybudovat Afonso Henriques na východní straně náměstí. Jeho součástí je manuelská věž z roku 1515. Před kostelem stojí gotická svatyně Padrão do Salado ze 14. století, která ukrývá kříž, který je připomínkou pověsti o tom, jak dostal kostel své jméno.

V románské křížové chodbě a přilehlých prostorách kostela dnes sídlí Museu de Alberto Sampaio, které je zaměřeno na sakrální umění, dlaždice azulejos a keramiku shromážděnou z okolních kostelů. Nejcennějším exponátem je tunika Jana I., kterou měl na sobě během bitvy u Aljubarroty. Velmi ceněný je také stříbrný křídlový oltář ze 14. století s triptychem Navštívení, Zvěstování a Narození Panny Marie. V síni Svaté Kláry si můžete prohlédnout pozlacenou dřevěnou výzdobu, která je dílem místních řemeslníků.

Dalším zajímavým muzeem v Guimarães je Museu Martins Sarmeto, pojmenované po archeologovi, který v klášteře São Domingos objevil pozůstatky osady z doby železné. Návštěvníci si dnes v muzeu mohou nálezy z těchto míst prohlédnout, jde o velký počet archeologických, etnologických a numizmatických exponátů. K nejzajímavějším artefaktům patří dvojice žulových vojáků, bronzový vůz tažený voly a tzv. Pedras Formosas, což jsou dvě kamenné destičky, na nichž jsou vyryté lidské postavy. Zlatým hřebem výstavy je pak tři metry vysoká kamenná socha nazývaná Pedralvův kolos.

Při prohlídce města byste neměli ještě vynechat návštěvu půvabného kostela São Francisco, který byl postaven v roce 1400 v gotickém slohu. V 19. století však prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes se pyšní kněžištěm obloženým dlaždičkami azulejos z 18. století, které zpodobňují výjevy ze života sv. Antonína.

Město Guimarães je též známé svým fotbalovým klubem Vitória Guimarães. Jeho stadión se nachází v severozápadní části města a v porovnání s městem je celkem mohutný. Lesy obklopující Guimarães jsou tvořeny převážně nepůvodními eukalypty. Současná populace města přesahuje 52 000 obyvatel.

- jap -

Předchozí články z Portugalska:
Sesimbra
Palácio de Mafra
Lisabon - Cristo Rei
Lisabon hrající teskné „fado“
Lisabon - Rossio