Palácio de Mafra

Palácio de Mafra

Asi 35 km severozápadně od Lisabonu se nachází městečko Marfa, kterému dominuje klášter Palácio de Marfa vystavěný za panování výstředního portugalského krále Jana V. Mladý král tehdy slíbil, že jako poděkování za narození potomka, nechá vystavět nový klášter a baziliku.

Mnohem pravděpodobnějším důvodem jeho slibů bylo pokání, za sexuální výstřelky, kterých se často dopouštěl a kterými proslul. V roce 1717 se začalo budovat skromné ubytování pro 13 františkánských mnichů. Jelikož však do královské pokladnice proudilo bohatství získané dovozen zlata a diamantů z Brazílie, rozhodl se král společně s architektem Johannem Friedrichem Ludwigem připravit odvážnější plány výstavby a nešetřit na žádných výdajích. Nesmírné náklady na výstavbu kláštera tak daly vzniknout portugalskému pořekadlu, že král proměnil diamanty z Brazílie v kámen Mafry.

S pomocí více než 52 tisíc zaměstnanců se zde nakonec podařilo vybudovat objekt, který byl vůbec největší stavbou v Portugalsku. Skýtal útočiště nikoli pro 13, ale rovnou 330 mnichů. K vysvěcení baziliky došlo v den králových jednačtyřicátých narozenin – 22. října roku 1730. Oslavy trvaly celých osm dní.

Autor: Phil

Výstřední klášter a palácový komplex Mafra si oblíbili zejména členové královské rodiny, kteří rádi lovili vysokou a divočáky.  Dnes se zde naopak realizuje projekt na ochranu volně žijících vlků. Konvent i palác tvoří téměř čtvercový komplex se symetricky vybudovanými dvory. Majestátní dojem dodává stavbě obrovitá, 70 m vysoká kupole klášterního kostela a dvě třípatrové průčelní věže, které nesou 114 zvonů. V interiéru kláštera se za 220 metrů širokou fasádou skrývá 880 místností. K nejzajímavějším místnostem kláštera patří lékárna, nemocnice, ložnice mnichů, kuchyně, ale především 88 metrů dlouhá knihovna se 40 tisíci svazky ve zlatem zdobené kůži.

Tato knihovna byla jednou z nejvybranějších knihoven v Evropě, proto jí zdobí četná umělecká díla. Má klenutý strop, obložení ze vzácných dřevin, podlahu dlážděnou mramorovými kostkami a vysoké police. V knihovně je uloženo například vzácné první vydání rozsáhlého eposu Lusovci (1524 – 1580) nebo trojjazyčná Bible z roku 1514. Mezi nejzajímavější místnosti patří také Trofejní sál (Sala dos Troféus) v rezidenční části, z níž jedna polovina patřila králi a druhá královně. Vládnoucí pár tak od sebe dělilo 232 metrů.

V interiéru kostela se nachází šest varhan z počátku 19. století, vnitřek baziliky zdobí zase barokní sochy vytvořené členy maferské školy. Tuto uměleckou školu založil Josef I. pod vedením italského malíře Alessandra Giustiho. Studovalo v ní mnoho známých portugalských i zahraničních umělců. Většina nejkrásnějších kusů nábytku a uměleckých předmětů byla převezena do Brazílie v době, kdy královská rodina utíkala před francouzskou invazí (1807). Roku 1834 byly rozpuštěny také náboženské řády, klášter tak byl opuštěn a ponechán napospas osudu. Samotný palác roku 1910 opustil i poslední portugalský král Manuel II., který uprchl na královskou jachtu zakotvenou u města Ericeira.

Pokud se chystáte na prohlídku Palácio de Marfa, vymezte si na ni nejméně hodinu. Prohlídka začíná v prostorách kláštera, vede přes lékárnu s pěknými starými nádobami na léky a řadou děsivých dobových nástrojů z nemocnice. Za občerstvením nemusí návštěvníci chodit nikam daleko, hned proti klášteru jsou příjemné kavárny a restaurace. Místní obchody se suvenýry nabízejí bohatý sortiment místní keramiky.

- jap -

Předchozí články z Portugalska:
Lisabon - Cristo Rei
Lisabon hrající teskné „fado“
Lisabon - Rossio
Porto - kde vzniklo portské
Ponte 25 de Abril

Článek byl zobrazen 4 488 krát.