Divoké pobřeží madeirské

Divoké pobřeží madeirské

Portugalsko samotné, ačkoliv určitě má co nabídnout, nepatří mezi časté cíle českých turistů, ale na portugalské ostrovy Madeira míří přece jen více lidí. Madeira leží na východě severní části Atlantického oceánu, nad oblíbenými – a klimaticky teplejšími - Kanárskými ostrovy. Do Afriky, konkrétně do Maroka, je to odsud asi 580 kilometrů, tedy blíž než do Portugalska.

Jedním z pozoruhodných míst Madeiry je Cabo Girão. Často se o něm uvádí (zejména v místních průvodcích), že je se svými 589 metry nejvyšším, nebo druhým nejvyšším útesem na světě. Ale není tomu tak, dokonce není ani nejvyšším či druhým nejvyšším v Evropě. Minimálně další čtyři evropské útesy jsou ještě vyšší – irský Slieve League má 601 metrů, norský Preikestolen 604 metrů, opět irský Croaghaun 668 metrů a Cape Enniberg na Faerských ostrovech se pak dokonce vypíná do výšky 754 metrů, což je ještě o plných 165 metrů více než Cabo Girão. A který útes je tedy nejvyšší na světě? Je to těžší otázka, než se zdá – existuje totiž několik definic pojmu „útes“. Každopádně, pokud pomineme vnitrozemské stěny, za nejvyšší mořský útes bývá označován ten na poloostrově Kalaupapa na Havaji, tyčící se do výšky 1010 metrů (ačkoliv někteří jej vzhledem ke sklonu „pouhých“ 60 stupňů za pravý útes nepovažují, ale to by bylo na delší povídání…).

Ale zpět ke Cabo Girão. Ačkoliv tedy není nejvyšším ani druhým nejvyšším útesem v Evropě, přesto zůstává majestátním a nádherným přírodním výtvorem. Leží v jižní části Madeiry, necelé dva kilometry od městečka Câmara de Lobos. Tento název znamená něco jako „vlčí rokle“, ale těmi vlky jsou myšleni lobos-marinhos (mořští vlci), tedy tuleni. Dříve jich na zdejším pobřeží žilo velké množství. Krajina je tu natolik malebná, že inspirovala k malování i sira Winstona Churchilla.

Útes je asi 1 kilometr dlouhý, s nejnižším místem ve výšce 560 a nejvyšším již zmíněných 589 metrů. Díky tomu, že vyhlídka na jeho vrcholu je dobře přístupná, nabízí perfektní výhled na funchalskou zátoku a okolí. Proto je oblíbenou, prakticky „povinnou“ zastávkou pro všechny turisty a návštěvníky ostrova, z nichž mnozí sem jezdí pozorovat západ slunce. Dokonce je tady i autobusová zastávka. Neméně fascinující a impozantní je pohled na útes z okolního pobřeží a z moře. Výhledem na něj se chlubí třeba kamenitá pláž Praia Formosa i některé hotely.

Velkou atrakci představují také mořem obklopená terasovitá políčka s vinohrady na úpatí útesu, která jsou ostatně z vrcholu dobře vidět. V minulosti byla přístupná pouze na člunu, teprve v srpnu 2003 zde byla instalována lanovka, která umožňuje zemědělcům přístup i z ostrova. Vína z Madeiry nejsou u nás příliš známá a mají, po pravdě řečeno, trochu zvláštní chuť, ale rozhodně nejsou špatná. Naopak, jejich netypickost v sobě mísí sílu slunce i divokost Atlantiku. Při popíjení takového vína si pak můžete představit, že část hroznů pochází právě z vinice pod bizarním útesem, z míst, kde se ve věčném souboji střetávají moře, vítr, slunce a země.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 23 987 krát.