Évora – studentské a turistické centrum

Évora – studentské a turistické centrum

V rovinách jižního Portugalska se v kraji známém jako Alentejo rozkládá hradbami obehnané, kouzelné město Évora. Od roku 1986 se nachází na seznamu památek UNESCO, ale rozhodně nepůsobí muzeálním dojmem. Je opravdovým klenotem oblasti a velkým lákadlem pro turisty.

Évora má za sebou dlouhou historii. Byla terčem barbarských nájezdů pod vedením Visigóta, v roce 715 ji dobyli muslimové a v roce 1166 se dostala do rukou křesťanského rytíře Geralda Nebojácného. Za Římanů získala důležité postavení a ve středověku vzkvétala jako centrum vzdělanosti a umění. Rozkvět města pokračoval i ve 12. až 15. století, kdy se právě zde volili portugalští králové. Poté však nastoupila "doba temna" a Portugalsko zabrali Španělé. Évora tak tím pádem od roku 1580 upadla v nemilost. Vliv města neustále slábl, mohlo za to také uzavření jezuitské koleje v 18. století. 

V současnosti je Évora již opět živým studentským a turistickým centrem, které nabízí možnost prohlídky řady památek a také vychutnání si atmosféry starého města. Abyste Évoru dobře poznali, je třeba si na její prohlídku vyhradit více než jeden den. O náboženském dědictví města svědčí počet a rozmanitost kostelů a klášterů. Centrum města je protkáno sítí těsných dlážděných uliček, v nichž najdete ukryté výtečné restaurace a kavárny. 

Největší pamětihodnosti se nacházejí uvnitř dvou kruhových městských hradeb, v bludišti maurských uliček a v blízkosti náměstí. Krásnému hlavnímu náměstí Praça do Giraldo dominují  maurské arkády a fontána z 16. století. Někteří historikové tvrdí, že náměstí nese jméno po Geraldu Nebojácném, který roku 1165 na žádost krále Afonse I. vypudil Maury. Náměstí bylo v minulosti svědkem mnoha krvavých událostí. V roce 1483 na něm byl například popraven vévoda z Bragançy a roku 1573 zde inkvizice nechala upálit několik kacířů. Uprostřed náměstí stojí kašna z roku 1571, která byla plněna vodou přitékající do města akvaduktem.

Dominantní stavbou města je bezpochyby žulová katedrála Santa Maria, která se začala stavět roku 1186 a její stavba trvala více jak 50 let. Na katedrále se snoubí románský sloh s prvky gotiky, silně tak připomíná románskou pevnost. Průčelí se dvěma nesourodými věžemi vytváří jaksi podivný asymetrický dojem. Po stranách portálu si můžete všimnout soch apoštolů ze 14. století. Hlavní oltář a kněžiště jsou dílem architekta J. F. Ludwiga. Ve třpytivé klenotnici jsou umístěny ukázky sakrálního umění. Nádherná je především Panna Maria ze slonoviny vyrobená ve 13. století. Nádherně vyřezávaný horní kúr má renesanční varhany z roku 1562, které patří k nejstarším v Evropě.

Hlavní kaple pocházející z 18. století je ukázkou neoklasicismu. Podle legendy zde měly být posvěceny vlajky flotily mořeplavce Vasca de Gamy. Některé historické prameny uvádějí, že v Palácio de D. Manuel byl v roce 1497 Vasco de Gama pověřen, aby vedl portugalské mořeplavce na cestě do Indie. Palác ze šestnáctého století je dnes ukázkou několika stylů: gotiky, renesance i manuelské architektury. Za vidění také stojí budova bývalého kláštera Convento dos Loíos z 15. století, kde se mísí gotika a maurská architektura. Dnes je z něj luxusní atypický hotel, kde se hosté mohou ubytovat v celách a povečeřet pod křížovou klenbou. S hotelem sousedí kostel São João Evangelista, který je dnes soukromým muzeem a ukrývá jedny z nejkrásnějších azulejos v Portugalsku. V kostele jsou i další pozoruhodnosti jako například maurská cisterna na vodu, hluboká 15 metrů nacházející se pod padacími dveřmi centrální lodi.

V paláci z 16. století, jež kdysi sloužil jako rezidence guvernérů a biskupů, se dnes nachází regionální muzeum Museu de Évora. Návštěvníci si v něm mohou prohlédnout římské sloupy, ale i moderní sochařské plastiky. Nejcennějším exponátem je vlámský polyptych z 16. století s názvem Život Panny Marie. Ceněná jsou také díla portugalského malíře známého jako Mistr ze Sardoalu. 

Významnou památkou Évory je rovněž římský chrám Templo Romano, někdy nazývaný též Dianin chrám. Je nejlépe zachovanou památkou na dobu římského impéria v Portugalsku. Tento chrám s korintskými sloupy sloužil jako zbrojnice, divadlo i jatka. Pochází pravděpodobně z 2. nebo 3. století po Kristu. V roce 1559 byla v Évoře otevřena škola, která byla součástí jezuitské koleje Colégio do Espírito Santo. Město se tak stalo centrem vzdělanosti a vzkvétalo až do roku 1759, kdy byli jezuité vyhnáni z města. Dnes je tato stará škola součástí évorské univerzity. 

Jednou z největších a nejstrašidelnějších atrakcí Évory je kostel Igreja São Francisco z 15. století s kaplí Capela dos Ossos. Ta byla vytvořena z ostatků pěti tisíc mnichů. Okenní rámy tvoří lidské lebky a sloupy jsou pokryty stehenními kostmi. Aby toho nebylo málo, dvě mrtvoly, z čehož jedna je dětská, se zde houpají na řetězu. Nad vchodem si můžete přečíst portugalský nápis, který by se dal přeložit jako „My kosti zde čekáme na vaše“. 

Náměstí Largo da Porta de Moura střeží rozvaliny maurské brány. Uprostřed stojí výrazná renesanční kašna z roku 1556, která však vypadá jako jakási futuristická koule. Přímo na jih od náměstí najdeme klášter Convento do Carmo, jehož portál zdobí znak uzlu – symbol rodu Bragançů. Na okraji města je možné si prohlédnout dochované oblouky évorského akvaduktu z 16. století. Akvadukt Aqueducto da Água de Prata postavil v letech 1531 – 1537 architekt Francisco de Arruda. Na dílo, které přivádělo vodu až na náměstí Praça do Giraldo, se v době jeho vzniku pohlíželo jako na zázrak. Během války za nezávislost se Španělskem, která probíhala v 17. století, byl bohužel akvadukt zničen. Dochovat se z něj podařilo zhruba devítikilometrový úsek.

- jap -

Další články z Portugalska: 
Sao Miguel - ostrov plný zeleně 
Peniche - městečko na pobřeží Atlantiku 
Aveiro - město kanálů 
Belém – město krále Manuela 
Funchal - výlet do malého Lisabonu 

Článek byl zobrazen 9 247 krát.