Daugavpils

Druhé největší lotyšské město Daugavpils se rozkládá v jihovýchodní části země, poblíž hranic s Běloruskem a Litvou. Městem protéká řeka Daugava a v okolí se nachází řada jezer, které jsou zejména v letních měsících vyhledávanou lokalitou. Jezdí sem nejen místní, ale také turisté z nejrůznějších koutů Evropy.

Daugavpils bylo založeno v roce 1275, městská práva však získalo až roku 1582. Během polského období v letech 1561 až 1772 bylo dokonce hlavním městem livonského vojvodství, tedy Polsko-litevské říše. Během své existence dostalo město mnoho názvů: Němci mu říkali Dünaburg, Rusové Borisoglebsk a Poláci Dvinsk.

Ještě před druhou světovou válkou žilo ve městě kolem 40 tisíc obyvatel, z nichž dvě třetiny tvořili Lotyši a jednu třetinu Poláci a Rusové. Během sovětské éry došlo k velkým změnám, nově vznikající průmysl ve městě sem přilákal převážně rusky hovořící obyvatelstvo. Zdejší průmyslové podniky byly obrovské, speciální a kompletní závody zajišťovaly produkci pro celý tehdejší SSSR. Po pádu Sovětského svazu došlo také k úpadku těchto průmyslových gigantů a tím i celého města. V roce 2001 tvořili Rusové již 55,1% populace ve městě, zatímco Lotyši pouze 16,1%.  Tento podíl lotyšského obyvatelstva je nejnižší ze všech lotyšských měst.  V obchodech, barech i na ulicích tak uslyšíte převážně ruštinu.

I v dnešní době je Daugavpils se 114 tisíci obyvateli ekonomicky slabším městem, kde je jedna z nejvyšších nezaměstnaností v zemi. Přesto je důležitým železničním uzlem a průmyslovým centrem oblasti. Turisticky není nijak přitažlivé, může lákat pouze vyznavače netradiční turistiky a lidi toužící po nevšedních zážitcích. Město je totiž nepříliš vzhledným poválečným sovětským výtvorem a jeho návštěva může na mnohé působit až depresivně.  Pokud přijíždíte do města z jihu, uvítá vás obloha plná kouřících komínů a obrovský betonový komplex daugavpilského vězení. Díky své poloze je však město skvělým výchozím bodem pro výlety do nedaleké a mnohem krásnější Latgalské vysočiny.

Centrum města má typicky sovětský ráz, je tvořeno pravoúhlou sítí rovných ulic, několika velkými náměstími a nepříliš pozitivním parkem s černým mramorovým památníkem věnovaným obětem druhé světové války. Prohlédnout si zde můžete také pestrou směsici před- a poválečných budov postavených v sovětském stylu. Výrazným orientačním bodem je nevzhledný hotel Latvija, naproti kterému stojí římskokatolický kostel s bílou kopulí.

Za návštěvu stojí Regionální univerzitní a umělecké muzeum sídlící v secesní budově hlídané dvěma kamennými lvy. Největší zajímavostí města je bezesporu obrovská majestátně vyhlížející pevnost Daugavpils. Byla postavena Rusy na severozápadním konci města v roce 1810. Až do roku 1993 byla obývaná sovětskou armádou. U vchodu do pevnosti se nachází památník mající podobu bunkru z červených cihel, který je připomínkou utrpení tatarského básníka Musa Jalila. Ten pobýval od září do října roku 1942 v tehdejším koncentračním táboře Stalag 340. Pevnost je dnes přístupná veřejnosti a vstupenky do ní zakoupíte v dřívějším sovětském kontrolním stanovišti. Uvnitř se pak můžete vydat po cestách kolem zabedněných budov a zničených přehlídkových ploch. Součástí pevnosti je také objekt bývalých kasáren, který sloužil jako domov pro 6000 vojáků včetně 2500 kadetů, kteří v pevnosti navštěvovali technickou školu. Dnes již tento objekt ubytovává penzisty a sociálně slabé obyvatele.