Saské zahrady v Pillnitz, Grossedlitz a Wessensteinu

Jste milovníci zahrad, květin a zahradní architektury? Chcete se procházet v saských zahradách a opájet se jejich vůněmi a krásami? Potom tedy neváhejte a vydejte se na výlet do nejkrásnějších saských zahrad.

Zámek a park Pillnitz

Zámek Pillnitz je výjimečný soubor architektury jak obytné, tak zahradní. Postupně byl přebudován z nehostinného hradu ve velkolepou rezidenci saských králů. Kurfiřt Christián I., který dostal hrad v roce 1569 lénem, položil základ k zámeckému kostelu. Majitelé se střídali do roku 1694, kdy panství koupil další kurfiřt Geog Johann IV. Ten je daroval své konkubíně, stejně jako později August Silný/1670-1730/ své milence hraběnce Cosel. V roce 1718, poté co hraběnka Cosel upadla do nemilosti, bylo rozhodnuto areál přestavět, aby sloužil pro reprezentaci a zábavu, “slušné společnosti“.

V letech 1720 -1724 nechal vystavit polský král a saský kurfiřt August Silný podle návrhu architekta Daniela Poppelmanna dva pillnitzké paláce: Wasserpalais (Vodní palác) a Bergpalais (Horní palác). Tím byl položen základ největšího zámeckého komplexu v Evropě, vybudovaném v čínském stylu tzv. "chinoiserie". Současná podoba zámku je z roku 1826, kdy byl dostavěn klasicistní Nový palác. V paláci Bergpalais a Wasserpalais se dnes nachází Uměleckoprůmyslové muzeum, v Novém paláci Zámecké muzeum.

Zámecký komplex Pillnitz Vás uchvátí několika částmi (Bergpalais, Wasserpalais, Neues Palais, Lustgarten) a dech beroucím parkem o rozloze 28 hektarů. V parku najdeme rostliny z celého světa.

Pillnitzká zahrada "Lustgarten" (Rozkošná zahrada nebo Libosad), která se nachází mezi Vodním a Horním palácem byla v létě 2014 nákladně rekonstruovaná podle předlohy z roku 1890. Tu na konci 19. století vytvořili umělci a zahradní architekti Peter Joseph Lenné a Gustav Friedrich Krause. Nově byla spuštěna 15 metrová historická fontána, jejíž chod je řízen počítačem.

Asi největší raritou zámeckého park je nejstarší kamélie v Evropě. V červnu ji již neuvidíme v květu (až 35 000 červených květů v období od konce února do začátku dubna), ale určitě nás zaujme. Jedná se o přes 8 metrů vysoký strom s průměrem koruny 11 metrů. Obří rostlina s botanickým názvem camellia japonica. Jméno dostala v roce 1735 od švédského botanika Carla Linného po moravském lékárníkovi a jezuitském misionáři Georgu Josephu Kamelovi. Kamélie v květináčích dovezl z Japonska v roce 1779 védský botanik Peter Thunberg. Její cesta do Pillnitz vedla přes londýnskou Královskou botanickou zahradu v Kew. V roce 1801 ji dvorní zahradník Carl A. Tercheck přesadil na její současné místo. Dříve teplomilnou kamélii chránili před mrazy kamny vytápěné dřevěné domky. V roce 1905 způsobila přehřátá kamna požár. Kamélie se během hašení při dvacetistupňových mrazech pokryla vrstvou ledu z hasící vody. Vzniklý ledový krunýř ji pravděpodobně uchránil před zmrznutím a na jaře opět obrazila. Současný skloocelový skleník pochází z roku 1992 a chrání kamélii od října do května. Stojí na kolejnicích, váží 54 tun a je vysoký 13,2 metru. V zimě je vyhříván na 4 – 6 °C. Uvnitř jsou ocelové ochozy pro návštěvníky. V květnu, když už nehrozí mrazy, se skleník otevře, odjede po kolejnicích bokem vedle rostliny a strom je v přirozeném prostředí. Teplota se v zimě ve skleníku pohybuje mezi 4 – 6 stupni Celsia. Vlhkost, teplotu i větrání zde ovládá počítač.

V pavilonu palem/ Palmenhaus/, který byl postaven v roce 1861 a renovován v roce 2009 budete obdivovat hlavně australské a jihoamerické rostliny (palmy, strelitzie, protey a "klokaní tlapky"). Anglická, čínská a holandská zahrada rozlehlého parku vábí k procházkám, stejně tak oranžerie.

V zámeckém parku si můžete prohlédnout i další atrakci – 300 let starý člun, na kterém se panstvo plavilo po Labi. Schody zámku končí přímo u Labe a tak si místní smetánka často dopřávala lodní výlety.

Barokní zámek a zahrady Grossedlitz

Základní kámen k tzv. ,,saským Versailles“ pochází z roku 1719, kdy říšský hrabě Wackerbarth vybudoval odpočinkové sídlo a o pár let později ho zřejmě ne zcela dobrovolně prodal Augustovi Silnému. Kurfiřt začal areál přestavovat podle svých vlastních představ, vzhledem k finanční situaci zůstal park Grossedlitz nedokončen. Z plánované monumentální plochy francouzské zahrady o 96 hektarech, která měla sloužit dvorním slavnostem, zbyla nakonec asi jen pětina, ale i tak je 18 hektarů s nedostavěným zámkem, terasami, schodišti, dvěma oranžeriemi, fontánami, alejemi, vodními kaskádami, přesně a pravidelně střiženými živými ploty a 60 pískovcovými sochami jedinečným uměleckým dílem zahradní architektury. Každý rok na jaře je do parku z oranžerie přeneseno 400 rostlin v květináčích. S více jak 100 pomerančovníky se sbírka v Grossedlitz řadí k největším v německojazyčné oblasti. Limitovanou edici hořkého pomerančového džemu si můžete zakoupit v návštěvnickém centru.

Wessenstein

Na skalním ostrohu vysoko nad říčkou Muglitz se tyčí jedinečný architektonický komplex – zámek Wessenstein. Prostory bývalého hradu nabízejí pohled do historie stavebních slohů od doby gotiky až po klasicismus a ukrývá se v nich téměř osm století saské historie. Nejprve patřil po 12 generací rodu rytířů z Bunau, která mu vtiskla nezaměnitelnou podobu. Období své vrcholné slávy se však dožil v 19. století, kdy sloužil jako tajná soukromá rezidence králi Janu I. Saskému z vlivného rodu Wettinů.

Zámek je architektonickou kuriozitou, protože byl kolem skály stavěn od shora dolů. Hradní věž je o několik staletí starší než zimní zahrada pod ní, stáje se nacházejí v pátém patře a slavnostní sál zase v podkroví.
Reprezentativní komnaty jsou významné z kulturně historického hlediska. Jsou bohatě vybavené původním mobiliářem a především historicky hodnotnými koženými tapetami.

A i když nepůjdete na prohlídku zámku s českým audio, nebudete litovat. Projít se zámeckou zahradou s překrásnými květinovými záhony či se procházet mezi do různých tvarů střiženými jehličnany a přitom se dívat na zámek je opravdu zážitek. Dále zde můžete ochutnat místní zámecké pivo či vyzkoušet zámeckou kuchyni nebo posedět u kávy.