Batalha – město zapsané na seznamu UNESCO

Batalha – město zapsané na seznamu UNESCO

Ve středním Portugalsku se v regionu zvaném Estremadura rozkládá významné historické město Batalha. Pyšní se dominikánským opatstvím Santa Maria da Vitória, které je mistrovským dílem portugalské gotické architektury. Pro svou jedinečnost bylo zapsáno na Seznam světového dědictví organizace UNESCO.

Kostel a dominikánský klášter Panny Marie Vítězné byl založen králem Janem I. na památku vítězství v bitvě u Aljubarroty, která se odehrála 14. srpna roku 1385. Tehdy vyvrcholil boj o nezávislost portugalského království. Králové španělského Leónu a Kastilie si činili nároky na zelený pruh pobřeží u Atlantského oceánu. Konečné vítězství portugalského krále Jana I. nad Kastilci tehdy získalo zemi dvě stě let nezávislosti na Španělsku. Ještě před rozhodující bitvou král slíbil, že pokud vyhraje, postaví klášter zasvěcený Panně Marii. Necelé dva roky po vítězné bitvě byla zahájena stavba katedrály Santa Maria da Vitória a kláštera řádu dominikánů. Současně vznikala také stejnojmenná osada, která svým jménem připomíná okolnosti vzniku kláštera a obce (batalha = bitva). Klášter postavený ze světlého vápence tak dodnes představuje symbol portugalské svrchovanosti a moci avizské dynastie. 

Se stavbou kláštera se započalo v roce 1388 pod vedením vynikajícího architekta Afonsa Dominguese. Jeho pojetí gotiky připomíná velké anglické katedrály v Yorku a Canterbury. Od roku 1402 na stavbě pokračoval francouzský architekt David Huguet. Pod jeho vedením byla uzavřena klenba katedrály, vznikl hlavní portál chrámu a byla postavena kaple zakladatelů – mausoleum královské dynastie Aviz. Hrobku Jana I. a jeho manželky anglické Filipy z Lancasteru najdete v Kapli zakladatele. Manželé se na reliéfu drží za ruce a na náhrobku je vytesán nápis „Por bem“ – „Navěky“. Pohřben zde byl nakonec i jejich syn Jindřich Mořeplavec. Huguet vyzdobil hlavní portál náboženskými motivy a sochami apoštolů v pozdně gotickém slohu. Finálního dokončení se klášter dočkal až roku 1517, za tu dobu se zde vystřídalo sedm portugalských panovníků a 15 architektů.

Janův syn Duarte nechal za apsidou zhotovit královský panteon a tehdejší král Manuel I. zadal příkaz na výstavbu tzv. Nedokončených kaplí. Ty zůstaly nedokončené z důvodu, že Manuel I. dal nakonec přednost klášteru Mosteiro dos Jerónimos ve městě Belém. Duarte se rovněž zasloužil o výzdobu v klášterních budovách. 

V dalších desetiletích byla katedrála i klášter rozšiřovány způsobem odpovídajícím módnímu architektonickému stylu dané doby, takže dnešní podoba nese i rysy renesance a manuelského slohu. V roce 1755 byla katedrála silně poškozena zemětřesením, ale daleko větší škody po sobě zanechala napoleonská vojska, která v letech 1810 – 1811 stavbu vyplenila a vypálila. Celý komplex byl tehdy opuštěn a pomalu chátral. Obnovení se dočkal teprve roku 1840, kdy portugalský král Ferdinand II. rozhodl o restauraci. Ta nakonec trvala až do 20. století.

Pro katedrálu a klášter byl významný rok 1907, kdy byly oba objekty prohlášeny za národní památku a také rok 1983, když byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. 

- jap -

Další články z Portugalska: 
Casa de Mateus – barokní zámek na severu Portugalska  
Cascais – pestrobarevné městečko  
Ericeira – osobité portugalské městečko  
Nazaré – malebné letovisko  
Palácio de Queluz - portugalské Versailles

Článek byl zobrazen 7 436 krát.